Jaké jsou environmentální a sociální dopady fotovoltaiky?

Fotovoltaika je považována za jednu z nejperspektivnějších a nejčistších forem obnovitelné energie, která přispívá k boji proti klimatické změně, snižování závislosti na fosilních palivech a zlepšování kvality života. Nicméně, fotovoltaika také přináší některé environmentální a sociální výzvy, které je třeba řešit a minimalizovat. V tomto článku se podíváme na některé z hlavních dopadů fotovoltaiky na životní prostředí a společnost.

Environmentální dopady

Environmentální dopady fotovoltaiky se týkají především výroby, provozu a likvidace solárních panelů, které jsou základními stavebními kameny fotovoltaických systémů. Solární panely jsou složeny z různých materiálů, jako jsou sklo, hliník, křemík, měď, stříbro, olovo, kadmium nebo fluorid sírový. Některé z těchto materiálů jsou vzácné, drahé, těžko dostupné nebo toxické, což zvyšuje nároky na jejich těžbu, zpracování, dopravu a recyklaci. Podle některých studií je uhlíková stopa fotovoltaiky v průměru 41 g CO2eq/kWh, což je mnohem méně než uhlí (1001 g CO2eq/kWh), zemního plynu (469 g CO2eq/kWh) nebo jaderné energie (66 g CO2eq/kWh), ale stále více než větrná energie (12 g CO2eq/kWh) nebo vodní energie (24 g CO2eq/kWh). Kromě emisí skleníkových plynů může fotovoltaika také způsobovat další environmentální problémy, jako jsou:

• Spotřeba vody: Výroba solárních panelů vyžaduje velké množství vody, která se používá k čištění, chlazení a řezání materiálů. Podle studie z roku 2015 spotřebuje výroba 1 kWp fotovoltaického systému asi 6500 litrů vody. To může mít negativní dopad na dostupnost a kvalitu vody, zejména v suchých a vodně deficitních oblastech.
• Znečištění vody: Výroba solárních panelů také produkuje odpadní vody, které mohou obsahovat nebezpečné látky, jako jsou kovy, kyseliny, rozpouštědla nebo pesticidy. Tyto látky mohou kontaminovat povrchové i podzemní vody, pokud nejsou řádně ošetřeny a odstraněny. Podle studie z roku 2016 může výroba 1 kWp fotovoltaického systému způsobit uvolnění asi 2,7 kg chemických látek do vody.
• Zabírání půdy: Provoz fotovoltaických elektráren vyžaduje velké plochy půdy, které musí být vyčištěny od vegetace, zpevněny a osazeny solárními panely. To může vést k ztrátě biologické rozmanitosti, erozi půdy, změně mikroklimatu nebo konfliktům s jinými uživateli půdy, jako jsou zemědělci, ochránci přírody nebo místní obyvatelé. Podle studie z roku 2013 zabírá 1 kWp fotovoltaického systému asi 7,9 m2 půdy.
• Odpady: Likvidace solárních panelů je dalším environmentálním problémem, který se bude zvyšovat s rostoucím množstvím instalovaných a vyřazených panelů. Solární panely mají životnost asi 25 let, po které se stávají neefektivními a musí být nahrazeny novými. Pokud nejsou solární panely recyklovány, mohou skončit na skládkách nebo v přírodě, kde mohou uvolňovat toxické látky do životního prostředí. Podle studie z roku 2016 může likvidace 1 kWp fotovoltaického systému způsobit uvolnění asi 21,1 kg nebezpečných odpadů. Recyklace solárních panelů je možná, ale náročná a nákladná, a proto se zatím provádí jen v malém měřítku.

Sociální dopady

Sociální dopady fotovoltaiky se týkají především vlivu fotovoltaiky na lidské zdraví, pracovní podmínky, sociální spravedlnost a energetickou bezpečnost. Fotovoltaika může mít pozitivní i negativní sociální dopady, které se mohou lišit podle lokálních a regionálních kontextů. Některé z hlavních sociálních dopadů fotovoltaiky jsou:

• Zdraví: Fotovoltaika může přispět ke zlepšení lidského zdraví tím, že snižuje emise znečišťujících látek a skleníkových plynů z konvenčních zdrojů energie, které způsobují respirační, kardiovaskulární a onkologická onemocnění. Fotovoltaika také může zlepšit přístup k elektřině a čisté vodě pro lidi v odlehlých a chudých oblastech, kteří jsou závislí na tradičních zdrojích energie, jako jsou dřevo, uhlí nebo petrolej. Na druhou stranu, fotovoltaika může také představovat riziko pro lidské zdraví tím, že vystavuje pracovníky a obyvatele v blízkosti výrobních, provozních nebo likvidačních zařízení fotovoltaiky nebezpečným látkám, jako jsou kovy, kyseliny, rozpouštědla nebo pesticidy. Tyto látky mohou způsobovat alergické, kožní, oční, nervové nebo reprodukční problémy.
• Práce: Fotovoltaika může přispět k vytváření pracovních míst a hospodářskému rozvoji tím, že podporuje rozvoj nových odvětví, služeb a trhů souvisejících s výrobou, instalací, provozem, údržbou a recyklací fotovoltaických systémů